Pohled Garricka:

„Garricku,“ zaslechl jsem své jméno, které volal jakýsi cizí hlas. Nedokázal jsem rozpoznat, čí to je hlas, ale cítil jsem, jak se blížím k místu, odkud se ozýval.

Všiml jsem si, že jsem v oceánu, v té nejhlubší části, protože jsem viděl písek, a byly tam i kameny. A když jsem vzhlédl, viděl jsem oblohu; zdála se tak blízko, a přitom tak daleko. Prázdnota, kterou jsem pociťoval, s