Garrickův úhel pohledu:

Když jsem se probudil a natáhl ruku, abych nahmatal Tessino tělo, pokoj byl potemnělý, ale místo toho ruka dopadla na látku prázdné postele. Natáhl jsem se víc a máchal rukou ve tmě. Srdce mi najednou sevřel záchvat paniky, jaký se dostavoval od začátku nákazy.

„Co se to děje?“ ptal jsem se sám sebe v duchu. V tu chvíli se do místnosti oknem začalo vkrádat světlo vrhané vyc