Hazel zavřela oči a taktně se otočila k nim zády, předstírajíc, že nic nevidí.

"Au!"

Následně se zezadu ozval Derekův zděšený výkřik.

O pár minut později se ozval Tristanův příjemný hlas.

"Už můžeme jít. Odvezu tě domů."

Štíhlá a hezká ruka ji přirozeně popadla za zápěstí a táhla ji ven.

Hazel podvědomě otočila hlavu.

Spatřila jen Dereka rozvaleného na zemi s oteklým a pohmožděným obličejem, jak s