Hazel najednou měla pocit, že je jí ta vůně tak povědomá...

„Zhasnu...“

Její myšlenky přerušila Tristanova slova.

„Dobře,“ řekla.

Když zhasla světla, rozhostilo se v pokoji až zlověstné ticho. Ta vůně se nepostřehnutelně zintenzivnila, což rozechvělo struny v jejím srdci.

Nevěděla, kolik času uplynulo, když vtom uslyšela tiché oddechování.

Podvědomě otočila hlavu a uviděla Tristana, jak leží na bo