"Není to tvá vina. Jsem přece v pořádku, ne?" utěšovala ji Stella.

Hazel zrudly oči a zalily se slzami. Rozhořčeně prohlásila: "Odteď, ať se stane cokoli, mě nesmíš odstrkovat jako první!"

Stella chytila Hazel za ruku a vážně řekla: "Nebuď hloupá! Máš ještě dítě. Musíš ji upřednostnit. Nemůžu dopustit, abys kvůli mně přišla k úrazu."

Hazel se náhle rozvzlykala a nedokázala promluvit.

"Jelikož jsme