Nikdy si nepotrpěl na sentimentalitu.

Osamělost a smutek si s ním nikdo nikdy nespojoval.

Přesto v jeho životě nastalo období, určitý okamžik, kdy se zdálo, že ho svět nechal za sebou.

„Hazel…“ zašeptal náhle.

Hazel lehce naklonila hlavu a upřeně se zadívala na Tristana. Jejich pohledy se setkaly v tichém, ale hlubokém okamžiku nevyřčeného porozumění a sdílených emocí.

V nočním šeru měly jeho rysy