"Nolane, už je tak pozdě. Ty nejdeš spát?" zeptal se Tristan laskavě.

Teprve tehdy se Nolan zvedl z pohovky a došel k němu. Najednou Tristana popadl za paži. "Tristane, trochu se bojím spát sám."

"To myslíš vážně?" Tristanův obličej okamžitě ztuhl a chtěl svou ruku vytrhnout.

Nolan ho místo toho držel ještě pevněji. Naklonil hlavu, aby se podíval na Hazel, a zeptal se: "Hazel, chtěl bych spát s Tr