Hazel právě doučila hodinu a kráčela ke dveřím kanceláře, když ji zastavil Nolan. „Hazel, musím ti něco říct!“

„O co jde?“ Hazel viděla, jak k ní Nolan běží, a chtěla pokračovat v hovoru, ale Nolan ji vtáhl do kanceláře.

„Je tady Tristan. Teď máme nejlepší příležitost sehrát divadlo,“ vyhrkl Nolan. Spěšně zvedl ruku a naznačil, že by si Hazel měla rozepnout pár knoflíčků u košile.

„Cože?“ nechápal