Hazel už usnula, ale Tristan ještě spát nemohl.

Oči měl otevřené. Když si přivykl tmě, zřetelně viděl její jemně stočené řasy, hezký nos a drobná ústa.

Hazel spala tvrdě, tichá a půvabná jako víla, která omylem zabloudila do světa smrtelníků.

Ukázalo se, že když má člověk někoho rád, stačí se jen dívat, jak spí, a srdce mu zaplaví sladké teplo.

Na druhé straně Damian se takto necítil, ačkoli byl t