Clara instinktivně sklopila zrak. Brečela kvůli Tesse, ne kvůli Declanovi.

„O mě se neboj,“ řekla Clara a poplácala ho po rameni. „Běž, vrať se do práce.“ Potom zamířila ke konzultačnímu pultu.

Marcus sledoval, jak odchází, a neustále ho hlodal pocit, že Clara je dneska jiná. Obestírala ji jakási pochmurná nálada a on měl pocit, že v jejích očích zahlédl záblesk hlubokého smutku.

*****

Clara musel