Clařina záda narazila na zeď tak tvrdě, až se jí po páteři rozlezla tupá bolest. Když vzhlédla k Declanovi, viděla v jeho očích jen syrový vztek. Vypadal jako nějaký predátor lovící v noci, divoký a upřený na svůj cíl.

Teplé žluté světlo z vrchu se jí rozlévalo po tváři, ale v jejím výrazu nebyla ani stopa po nějaké jemnosti. "Dlužila jsem mu večeři. O nic jiného dnes večer nešlo."

Declan přistoup