"Takže jste umírala touhou to vědět, a teď to necháváte plavat?" Kaelenův hlas připomínal hluboké zavrčení a jeho oči pálily do jejích.

I v potemnělém večerním světle Clara viděla, jak to v nich vře hněvem. ‚Je naštvaný, protože jsem se přestala ptát?‘ blesklo jí hlavou.

Setkala se s jeho pohledem a její vlastní hlas zchladl. "Zjevně jste neměl v úmyslu mi to říct. Jaký má smysl z vás něco páčit,