Klářino obočí se na okamžik svraštilo.

Owenův předešlý výkřik zněl skutečně bolestně, vůbec ne jako od někoho, kdo jen o něco zakopne.

„Dobrá, příliš o tom nepřemýšlej. Odpočiň si. Zítra musíme vyrazit zpátky,“ řekl Kaelen.

„Dobře.“

Klára se opřela o Kaelenovu paži a brzy usnula.

*****

Ranní světlo pronikalo skrz závěsy, když Klára brzy vstala, aby si zabalila. Jejich návrat do Northgatu po obědě