Kdyby to tajemství Claře někdy uklouzlo, Declan věděl, že by byl v opravdovém maléru.

Declan si odkašlal a nakonec promluvil. „No, jsem prostě rád, že už jsi v pořádku, strýci Kaelene. Tak já půjdu. Mám ještě jiné věci na práci.“

Rozhodně se postavil a zamířil ke dveřím.

Ale Kaelen najednou zavolal: „Počkej chvíli.“

Declan se zastavil. Když pohlédl přes rameno, střetl se s Kaelenovým pronikavě chl