Když Kaelen uslyšel Clařin hlas vycházející z Declanovy vnitřní komnaty, sevřel telefon pevněji, zatímco v něm vířila směsice hněvu a neklidu. Dveře byly mírně pootevřené a stačilo by do nich jen lehce zatlačit, aby se rozlétly. Kaelen však zaváhal.

"Declane, mohl bys s tím přestat?" ozval se zevnitř Clařin hlas, znějící poněkud otráveně.

"Ani náhodou!" odvětil Declan hravým tónem.

*****

Rozhovor