Rhysova brada spočívala na vrcholku její hlavy a on měl pocit, jako by to byla stále ta stejná dívka v jeho náručí jako dřív.

„Čekal jsem na tebe den za dnem. Doháníš mě k šílenství, Claro. Víš to vůbec? Už to vážně nevydržím o moc déle,“ řekl Rhys.

Rány na Clařině těle štípaly ještě víc. Nedokázala říct, kvůli komu cítí takový smutek, ale potlačená bolest v srdci ji nutila k pláči.

„Rhyse, nech m