Po změření teploty sestra odešla s teploměrem z pokoje.

Clara se posadila a opřela se o čelo postele tváří k vánku vanoucímu zvenčí. Spokojeně zavřela oči a představovala si, že se opírá o Declanovu hruď. Tiše se o sebe opírali na rozlehlé travnaté pláni. Obloha byla modrá jako moře a mraky byly hebké jako cukrová vata a pomalu pluly po obloze. Její srdce, unesené tím klidem a krásou, se naplnilo