Obývací pokoj byl plný víc než deseti lidí a vládlo v něm ticho jako ve vylidněném městě.

Miminko ležící v Daphnině náručí sladce spalo. Jak by mohlo vědět, že dospělí hrají intrikánské hry? Ve svém světě vědělo jen to, jak jíst a spát. Nic jiného se ho netýkalo.

Zvenčí za dveřmi se ozýval rytmický zvuk kroků z dálky. Buch, buch, buch, buch. Znělo to jako bušení do srdcí všech v sále a splývalo to