Hazel ztuhla na židli a zírala na roztříštěný porcelán rozesetý po dokonale čisté podlaze. Temná bouře, která se stahovala v Declanových očích, ji dovedla až na pokraj zhroucení. Propukla v hysterický pláč, malýma rukama tahala otce za rukáv na míru šitého obleku a prosila nás, abychom se přestali hádat.

Poprvé v životě jsem se nezačala hned omlouvat. Neustoupila jsem ani se nestáhla do sebe, jen