Napětí přetrvávalo. Jak se mým směrem Roman neustále díval, uvažovala jsem, jestli jsem nezašla příliš daleko. Neměla jsem v plánu s ním udržovat kontakt, ale i tak jsem ho neopatrně škádlila. To bylo nezodpovědné.

„Pane Beaumonte, mám práci. Mohl byste odejít?“ zeptala jsem se.

„Můžu ti dát pár rad,“ řekl Roman. Vypadal posmutněle, ale zůstal.

„Ne, to zvládnu.“ S Romanem jsme nebyli ani přátelé;