"Pojďme dovnitř. Už jsem objednal," řekl Roman a vedl mě do malého salonku ve druhém patře. Venku byl malý balkon s květinami a nedaleko pole, což místu dodávalo venkovský nádech.

"Kávu?" nabídl mi Roman vřele.

"Díky." Pomalu jsem usrkávala kávu, pak jsem vstala a šla na balkon.

Roman seděl za mnou, pozoroval mě a pak tiše řekl: "Vypadáte ustaraně. Co se děje? Mohu vám nějak pomoci?"

Ohlédla jsem