Když jsem najednou uslyšela Declanův hlas, prudce jsem otevřela oči a otočila k němu hlavu.

Viděla jsem ho, jak zvedá obě ruce nad hlavu a hluboce se klaní, s výrazem naprosté oddanosti.

Měl na sobě ležérní oblečení a pro jednou z něj nevyzařovala ta obvyklá přísná, panovačná aura. Místo toho působil kultivovaně a elegantně, jako závan čerstvého vzduchu.

Trosku mě to ale otrávilo. Vyrušil mě přímo