Teď už jen otevírám dlaně, nechávám všechno přicházet a všechno zase odcházet.

S myslí zbavenou veškeré tíhy jsem si připadala lehká jako vánek a krása přede mnou byla o to podmanivější.

Seděla jsem na židli a kolem mě se zlehka pohupovaly stíny stromů.

Najednou někdo vstoupil do slunečního svitu a napůl ho zastínil. Přimhouřila jsem oči, zvedla zrak a pocítila lehké podráždění.

"Paní Delaneyová,