Roman byl rozhodně nervóznější než já. Jeho pohledná tvář zůstávala zardělá, jako by v místnosti bylo příliš teplo, a jeho pohled občas zabloudil mým směrem s téměř omámenou intenzitou.

Usrkla jsem čaje, porcelán hřál do prstů. "Poslední dobou přemýšlím o investicích. Nějaká rada?"

Překvapeně zamrkal. "Chybí ti peníze?"

Otázka mě zaskočila a v hrudi se mi rozlil malý, nečekaný záchvěv tepla. Ale v