Konečně jsem viděla sama sebe Declanovýma očima: nevinnost se rovnala hlouposti a jednoduchost nedostatku mozku. Do téhle škatulky mě vždycky řadil už od chvíle, kdy jsem si ho vzala.

Declan byl zkrátka tak plný sám sebe a naprosto posedlý vlastním egem.

Miriam byla vzteky bez sebe, div nevybuchla, tvář jí doslova modrala. Věděla, že hraju na city.

Declan ženským vůbec nerozuměl. Radši by uvěřil,