S úsměvem jsem odvětila: „Nic. Jen jsem si vzpomněla na něco, u čeho mám pocit, že se to stalo už před věky. Je to tak trochu nereálné.“

„Vážně? Před věky? Vždyť ani nejsi tak stará. Většina lidí si před svými desátými narozeninami nic jasně nepamatuje a ty jsi sotva vyšla z puberty,“ dobíral si mě Roman s úšklebkem.

Nechtělo se mi do toho zabrušovat, když tam seděla Hazel, a tak jsem to nechala p