„S něčím od vás potřebuji přes oběd pomoct, pane Ashforde,“ řekla jsem a udržela si přísně obchodní tón.

Declanovy oči mírně potemněly a na rtech mu zahrál slabý úsměv. „Oh? A co ode mě potřebuješ?“

Vážně jsem pronesla: „Chci, abyste ohledně nás pročistil vzduch. Někdo mě právě oslovil ‚paní Ashfordová‘ a to už se nehodí. Abychom předešli zmatkům, ráda bych, abyste v tom všem udělal jasno.“

Úsměv