Široce vyvalenýma očima plnýma nedůvěry jsem na něj zírala.

Declan zněl trochu naštvaně. "Bez skutečné moci je mít tvář tak ohromující jako tu tvou jen koledování si o průšvih. Chtěl jsem tě jenom chránit, dát ti klidný domov. Bylo to vážně tak špatné?"

Jo, jasně. Jako by to tím bylo v pohodě.

Skoro jsem ze sebe vysypala spoustu nadávek, ale ovládla jsem se. Jediný důvod, proč to Declan mohl říct