Byla jsem tažena ke dveřím, a jak jsem šla, ohlédla jsem se na Alistaira.

Alistair mě pozoroval, jeho pohled byl temný a zlověstný, jako když nebezpečný tygr číhá v úkrytu.

Po zádech mi přeběhl mráz a zrychlila jsem krok.

Jakmile jsme vyšli z vily, uvědomila jsem si, že tohle místo je na úplně jiné úrovni. Ve tmě jsem si nevšimla, jak je to tu obrovské a ohromující – teď, ve slunečním světle, bylo