To je ale štěstí. Zhluboka jsem se nadechla a snažila se znít klidně a lhostejně. "Pane Kensingtone, teď jsem zaneprázdněná."

"Když nepůjdeš ty dolů, mám jít já nahoru?" Alistair přesně věděl, jak mě vytočit.

"Ne... nechoďte nahoru," vypískla jsem rychle v opravdových obavách. Kancelář byla plná udrbaných ženských, a kdyby se objevil Alistair, rozšířilo by se to jako požár.

"Pokud nechceš mluvit p