Prohledala jsem celé přízemí, ale Roman se pořád nevrátil.

Za těch posledních pár dní se mu určitě nakupila hromada práce, a tak nakonec odjel do kanceláře a pracoval celou noc.

Při pomyšlení, že ho v práci zbrzdilo právě zranění – za které jsem doopravdy mohla já –, mě znovu zaplavil pocit viny.

Poslala jsem mu krátkou zprávu, ale neodpověděl. Řekla jsem si, že v kanceláři nejspíš vyčerpáním usnu