„Vadí? Jak by mohlo?“ Roman se na posteli prudce posadil. „Mně se tu opravdu moc líbí.“

Jeho oči se setkaly s mými, plné vřelosti a touhy.

Dokonale jsem chápala, co tím myslí, ale dělala jsem, že nic nevnímám. Netroufla jsem si na to jakkoliv reagovat, a tak jsem se se splašeným srdcem jen rozběhla dolů po schodech.

Večeře toho večera byla živá, hlučná a prodchnutá rodinným teplem. Následujícího r