Atmosféra u stolu na několik vteřin ztuhla. Pak jsem vstala, vzala telefon a odešla do ložnice, abych hovor přijala.

„Sereno, měl jsem dnes oběd s vedením svého oddělení a nedostal jsem se k tomu, abych ti zavolal. Máš na dnešní večer nějaké plány?“ ozval se Romanův mírný hlas, upřímný a vřelý.

Chvíli jsem přemýšlela a pak odpověděla: „Říkala jsem si, že bych doma udělala sladké rýžové knedlíčky.“