Po Svátku lampionů měl Hazel zase začít školní rok. Ještě předtím jsem jí pomohla sbalit věci do školy.

Hazel mi vzala tvář do dlaní, zasypala mě polibky a s rozzářenýma očima řekla: „Mami, právě jsem si uvědomila, jak moc tě miluju.“

Při těch slovech se mi zamžily oči a zaplavila mě vlna nepopsatelných emocí.

„Mami, proč pláčeš?“ zeptala se Hazel udiveně.

Usmála jsem se: „Nepláču. Jen mi něco spa