Byla jsem naprosto ohromená, jako přimrazená v nevěřícném úžasu.

Alistair vypadal stejně šokovaně, že mě tu potkává. Ruka mu sklouzla z mého zápěstí, jen aby ho o okamžik později znovu sevřela. „Myslel jsem… že mám vidiny,“ řekl a hlas se mu trochu chvěl.

Zatajil se mi dech a vtom jsem zaslechla dívčí hlas: „Tati, můžeme se jít podívat kousek dopředu?“

Teprve když jsem se podívala pozorněji, uvědo