Bruno mi pustil ruku, jakmile uviděl přijíždět auto. Všiml si, jak na vůz zírám, a zvědavě se na mě podíval. "Tvůj kamarád?"

Vzduch prořízl Alistairův hlas. "Nastup si."

Bruno po Alistairovi střelil pohledem, a když viděl, že není o moc starší než my, tipnul si: "Tvůj přítel?"

Neobtěžovala jsem se s odpovědí. Chlapi jako on byli prostě slizcí – chtěla jsem odtud co nejrychleji vypadnout.

Bez další