Alistair vypadal, jako bych ho právě vší silou udeřila do břicha. Jeho pohledná tvář ztuhla a hlas zněl chraptivě: „Podle toho, jak ses dřív chovala, jsem myslel... myslel jsem, že ke mně necítíš odpor.“

Roztřeseně jsem se nadechla a bezostyšně zalhala: „Ano, tolik jsi mi pomohl. Upřímně řečeno, měla bych ti být vděčná.“

„Takže všechno, k čemu jsi se mnou dřív svolila... bylo to jen splácení dluhu