Lžička v mé ruce náhle nesnesitelně ztěžkla, vyklouzla mi z prstů a měkce dopadla na koberec.

Alistair se sehnul, jemně ji zvedl, v koupelně ji opláchl a pak se vrátil, aby se posadil vedle mě.

„Alistaire, snažíš se mě zničit?“ Hlas se mi třásl.

Alistair se mi neochvějně zadíval do očí. „Tak to není. Věř mi.“

„Proč bych ti měla věřit? Jsi Tristanův strýc. Jste jedna krev...“ Zlostně jsem po něm st