Pak mě znenadání prudce objal. „Sereno, osud nám určil být manželem a manželkou. Věřím v karmu a osud. V tomto životě jsem tu proto, abych miloval tebe a Hazel. Prosím, dej mi přece šanci, ano?“

„Declane, pusť mě...“ zamumlala jsem v rozpacích a nepříjemně si vědoma svého okolí.

U vchodu do restaurace se začalo srocovat víc lidí a všichni se otáčeli, aby na nás zírali.

Ačkoli jsme byli v cizí zemi