Zhroutila jsem se na volant a hlavou se mi honily tisíce myšlenek.

V té bezútěšnosti z minulého života jsem se už nesměla dál utápět. Brala jsem to tak, jako by patřila jiné verzi mě samé, která snášela útrapy v nějakém paralelním světě.

Teď už jsem se přestala snažit zavděčit všem a žebrání o lásku už nebylo mým denním chlebem.

Ranní slunce vyšlo jako obvykle a život šel dál.

Než jsem se nadála,