Teď už raději držím jazyk za zuby a ptám se jen na to nejnutnější.

Když mi vlasy uschly, lehce mi padaly kolem ramen. Opřela jsem se na pohovce a sledovala Alistaira, jak uklízí fén tam, kam patří.

„Čí jsou ty košile v tvé šatně?“ zeptal se Alistair zničehonic.

Tichým obývacím pokojem jako by se v tu chvíli prohnalo neviditelné tornádo.

Mým prvním instinktem bylo dělat hloupou. „Možná je tam necha