Bruno poukázal na několik detailů ve smlouvě, a zatímco jsem o nich přemýšlela, náhle jsem ucítila, jak mi vsunul paži za záda a přitáhl si mě blíž k sobě.

„Pane Lockwoode, co to děláte?“ napomenula jsem ho s neskrývaným důrazem.

Bruno se rozpačitě zasmál. „Á, když se soustředím, bývám trochu neobratný. Omlouvám se.“

Stáhl paži zpět, ale přátelské nadšení z jeho tváře zmizelo.

„Slečno Delaneyová,