Věděla jsem, že dohadovat se s ním nemá smysl, a tak jsem jen přikývla. „Dobře, ale vezmi si roušku, pro jistotu.“

Jeli jsme Tristanovým autem do nedaleké nemocnice. Ve chvíli, kdy jsme vyjeli z vily, se za námi zařadila dvě auta – doprovod byl v tuto chvíli už Tristanovým poznávacím znamením.

Když jsme dorazili na místo, zamířili jsme kvůli mé injekci rovnou na infuzní oddělení.

Tentokrát jsem mě