Ve Sloanině obchodě panovalo takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík.

Sloane se třásly ruce, v nichž svírala telefon, a zrychleně oddychovala. Nakonec hodila mobil na pohovku. „Ta mrcha! Jak se opovažuje takhle zacházet s mou holčičkou! Jsem tak vytočená!“

Otočila se se zarudlýma očima a propíchla Gideona pohledem. „Tomuhle ty říkáš nedorozumění? Nedorozumění? Gideone, ty bastarde, ty se