Edith pocítila, jak se v ní zvedá vlna křivdy. Zakryla si ústa a po tvářích jí začaly stékat slzy.

Orson konečně odložil měkký hadřík, lehce svraštil obočí a začal přecházet kolem stolu. "Podívej se na sebe! O čem to vůbec mluvíš? Jak bych mohl nevidět Veditino úsilí? Víš, jak moc ji už léta miluji. Není nefér říkat něco takového?"

Pak Edith utřel slzy ubrouskem.

Edith ubrousek popadla a dál plaka