„Jasně,“ přikývl Alaric a v očích mu kmitl náznak pochopení. Přikázal Jaxonovi, aby vzal obě děti ven, a nechal v kanceláři jen sebe a Valerii.

Atmosféra se náhle změnila. Byla napjatá, a přesto nabitá nevyslovenou přitažlivostí.

„Proč... proč jdeš tak blízko?“ Valerie couvla, líce se jí zalily ruměncem, a odvrátila hlavu, neschopná vydržet Alaricův pronikavý pohled.

Alaric si nemohl pomoct a tiše