„Neztrácej se mnou čas. Alaricu, jak můžeš být pořád tak arogantní? Život tvého syna mám v rukou já. Neměl bys přede mnou brečet a žebrat na kolenou? Jak se vůbec opovažuješ na mě vytahovat dědečka?“

Když se Tristan onoho dne vrátil, měl pocit, že něco nehraje. Ani jeden z nich tehdy nedosáhl svého a schůzka skončila rozepří.

Při bližším zamyšlení si však Tristan uvědomil, že Alaricova slova měla