„Ne, to není sen. Je to pravda.“ Valerie se na Alarica vážně podívala se slzami v očích.

Alaric vstal a nalil Valerii vodu: „Počkej na mě.“

Při pohledu na Alaricova záda si Valerie najednou připadala jako opuštěná.

Pevně se objala kolem ramen a v uších jí jako by stále zněl dětský pláč z toho snu. Nedokázala rozeznat, jestli to byl muž nebo žena, ale cítila, jak žalostně to dítě plakalo.

Byla přes