Před vstupem zašeptal Alaric Valerie do ucha: „Až vejdeme, budu přímo u tebe. Nemusíš říkat vůbec nic. Vím, že o tom nechceš mluvit. Prostě sleduj jenom mě.“

Valerie zvedla hlavu a v očích se jí mihl náznak překvapení. Pro Alarica bylo téměř nemožné nechat její srdce v klidu, když se choval takhle.

Věděl, že je rozrušená, a byl ochoten jí pomoci najít klid. Věděl, že společnost nikdy nevyhledávala