Alaric o tom Valerie neřekl. Když se vracel, zastavil se v květinářství a koupil kytici růží.

Sotva otevřela dveře, Valerie byla překvapená, když spatřila takovou náruč voňavých růží. Zvedla ruce, ale vůbec neměla v úmyslu si je vzít. To až Alaric jí je vtiskl přímo do náručí, povytáhl obočí a s úsměvem se zeptal: „Ty jsi ale trdlo. Nezvedalas telefon, tak jsem si říkal, jestli o ně vůbec stojíš.“